Mystery of Ascension

Magická realita

Tellurian

Pro provozování probuzené magie či osvícené vědy je třeba rozumět tomu, z čeho je složen svět a jak funguje. K tomu je nejprve třeba si vyjasnit patřičnou terminologii a pak pokračovat ve vysvětlování principů a zákonů. Celý svět (hmotný, nehmotný, sférický, duchovní, alternativní a vše další, co lze skrýt pod pojem universum) nechť se nazývá Tellurian. Tellurian je tapiserie složená z nespočetného množství jednotlivých vláken. Tato vlákna se splétají dohromady ve složitější vzory. Tapiserie je živá, stále se mění, pohyb jednoho vlákna může měnit výraz jednoho vzoru, může ovlivnit i vzory sousední. Podnět změny vláken a vzorů se může nacházet přímo v tapiserii - kaskádové a zřetězené události, jež se šíří ve svém okolí, dokud nevyčerpají svou životnost. Jednání těch jež nemají svobodnou vůli lze zahrnout do této kategorie, neboť jejich vůle a myšlení jsou pouhými reakcemi na okolní a vnitřní vlivy. A vlivy vnitří u takových bytostí jsou znovu jen reakcí na jiné vnější či vnitřní vlivy. Naproti tomu tvorové se svobodnou vůlí jsou schopni přivést změnu do tapiserie z vnějšku. Tím se tapiserie stává nepředvídatelnou. Většina běžných lidí tuto nepředvídatelnost do tapiserie vnáší, ač v nijak signifikantní míře. Probuzení a Osvícení pak reprezentují schopnost naprosto svobodného působení změn v tapiserii, jehož původ leží mimo tuto tapiserii. Lze říct, že místo toho, aby se proplétali bludištěm nití a vzorů a snažili se změnu vyunit z omezeného prostoru, co tapiserie nabízí, mohou Probuzení (a Osvícení) přímo vetkávat nová vlákna, či je vytrhávat a nebo posouvat a přebarvovat, jako by stáli nad tapiserií a skláněli se nad ní se svými jehlami a nůžkami.

Tapiserie Tellurianu je spletena ze sedmi druhů vláken. Každý druh vlákna odpovídá jedné ze sedmi magických Arkán, vlákna se splétají do vzorů. Vzory jsou jednotlivé, symbolicky (a nebo dle Osvícené vědy logicky) ucelené útvary, které vypovídají o přímém dění v tapiserii. Vzory mohou být tvořeny vlákny pouze jedné Arkány, častěji ale bývají spleteny z vícero Arkán. Probuzený může ve vzoru ovlivnit jen ta vlákna, jejich Arkány ovládá v dostatečné míře. Každý vzor má své individuální specifické vlastnosti. Každá tato vlastnost je reprezentována jedním vláknem odpovídající Arkány. Délka vlákna určuje intensitu či sílu patřičné vlastnosti, tvar vlákna (lze si jej představit například konkrétní písmeno či symbol) pak ukazuje, o jakou vlastnost se přesně jedná. Některé vzory jsou složeny z více jednotlivin (paměť z jednotlivých vzpomínek, tělo z jednotlivých orgánů a končetin atp.) - tyto jednotlivé části vzoru jsou často také reprezentovány samostatnými vlákny či svazky vláken. Některá vlákna (hlavně sférická a trochu časová) nemají moc možných tvarů a většinou spíše vzory spojuje se vzory jinými. Lze říct, že tato tzv. "referenční" vlákna jsou základní mřížkou tapiserie, do které byly vetkána ostatní vlákna. Mágové ale vědí, že i ostatní vetkaná vlákna základní síť trochu zohýbají a vytahají - naučili se pracovat tedy i s věcmi, které na první pohled proměnlivé nejsou.

Arkány

Každá Arkána pracuje s jistým druhem vláken a s tím, jak Probuzený prohlubuje znalosti Arkány, prohlubuje tím možné oblasti, ve kterých smí magicky působit. Způsob, jakým Arkány může ovlivnit, je dán praktikami, které užije (tyto praktiky pak závisí na technikách).

Čas

Arkána času nemá běžně samostatné vzory, jež by byly utkány jen z Časových vláken. Časová vlákna fungují spíše jako vztažná pouta mezi jinými vzory, tj. každé vlákno spojuje nějaké vzory a vypovídá o jejich vzájemné pozici v času. Někdy se uvažuje o pravláknu Času, dle kterého se měří čas všemu existujícímu a každý jednotlivý vzor se po něm posouvá jak jde vpřed v čase. Zda existuje pravlákno a nebo je vše pospojováno relativně ke vzorům není až tak důležité. Každý vzor, jež se nějak mění a vyvíjí v čase, má v sobě i vlákno času, jež ukazuje, v jaké situaci se vzor nachází. Běžně vzor tím, jak putuje dopředu v čase, zanechává za sebou jedno vlákno minulosti, němž jsou informace o tom, čím daný vzor prošel. Budoucnost vzoru se skládá s vícera osudových vláken (či dle Osvícené vědy dle vláken pravděpodobnosti). Tato vlákna v sobě mají obsaženy více či méně pravděpodobné možnosti toho, co se se vzorem bude dít, silnější vlákna znamenají vyšší pravděpodobnost dané události. V osudu se nenachází jen věci vzoru přiřknuté, ale také pravděpodobné důsledky současného stavu - je například osudem letícího kamene, že spadne na zem. Jak se vzor posunuje dopředu, mění se osudová vlákna na vlákna minulosti.

Osud/Pravděpodonost: mág zde může číst osudová vlákna a odhadovat tak budoucnost cíle. Může také tato vlákna vytvářet, posilovat a měnit - tím praticky vytváří pro cílový vzor nový osud, směřuje jej k dané budoucnosti. Lze takto osud i ničit a osvobodit tak cílový vzor od jisté predestinace či důsledku lokálních zákonů reality. Některé osudy je ale obtížné až nemožné zničit, věci, jež porušují lokální zákony jsou přinejmenším zatíženy Paradoxem. Má-li cíl dané vlákno budoucnosti (viz níže), osudové čtení jej odhalí jako velmi silný osud. Nelze jej ale osudem zničit ani změnit, Probuzený zatím ještě nepozná, že se jedná o vlákno budoucnosti narozdíl od obyčejného osudového vlákna.
Minulost: na tomto stupni času se Probuzenému otevírá možnost pracovat s vláknem minulosti vybraného vzoru. Čtení minulosti je prosté. Ničení minulosti způsobí, že tam, kde je vlákno minulosti zničeno, vzor je zbaven své minulosti. Se vzorem se nic nestane, zachová si veškerý stav současnosti, jaký měl (včetně zkušeností, vzpomínek a jiného). Nelze však již číst jeho vlákno minulosti tam, kde bylo zničeno (žádné tam není). Nelze také přímo cestovat do zničené minulosti cíleného vzoru (lze cestovat před tuto minulou dobu, pokud tam ještě zbývá vlákno minulosti; lze také cestovat do stejné doby ale přes vlákno minulosti jiného vzoru). Tam, kde není vlákno minulosti, tam jej lze znovu vytvořit (nelze vláknem minulosti překrýt již existující vlákno). Vláda a tvoření předělávají cílovu minulost - stejně jako v případě ničení se pro cílený vzor nic nemění, jen se mění informace, jež lze z minulosti vyčíst a prostředí, do kterého se dá cestami času navrátit. Vláda a tvoření musí vlákno času nastavit tak, aby jeho začátek a konec doléhaly správně na tu část minulosti, která je nezměněná, jinak přichází Paradox (vzor se nachází v Praze, pak je minulost zničena a pak se vzor nachází v Londýně - je třeba vytvořit minulost takovou, aby vzor přesunula z Prahy do Londýna).
Současnost: lze manipulovat se součastností - tj. tím místem na časovém vláknu, kde se vlákna osudu mění na vlákna minulosti. Čtení současnosti odhaluje všechny časové vlivy a anomálie, jež se v okolí vyskytují, umožňuje také hledět do alternativních časových vláken (tj. alternativních světů). Tvoření prodlužuje vlákno současnosti - umožňuje cílovému vzoru projít delším časovým úsekem než jeho okolí, tj. vzor je urychlen v čase. Ničení naopak toto vlákno zkracuje a vzor tak v čase zpomaluje. Při úplném zničení je vzor v času zastaven - nemůže jednat a sám je zcela imunní vůči působení svého okolí, alespoň do té doby, dokud u něj není znovu utvořeno vlákno času. Vládnutí nad současností umožňuje směrovat vývoj vzoru v čase na časových "křižovatkách" a určovat, do které budoucnosti cíl dorazí (viz níže).
Budoucnost: běžný vzor má ve své budoucnosti pouze osudová vlákna, neexistuje žádné vlákno budoucnosti. Probuzený na této úrovni dovede tvořením vlákno budoucnosti vytvořit - určí, že cílový vzor bude mít nějakou budoucnost. S použitím dalších Arkán může Probuzený i určit, co se ve stvořené budoucnosti bude nacházet (Myslí může určit mentální a emocionální cíl vzoru či city jeho a nebo k němu chované, hmotou předměty v jeho okolí atp. - tvoření budoucnosti bez dalších Arkán nemá moc smysl). Takto stvořená budoucnost se stává predestinací, cíl k ní dojde (je-li dostatek času a prostoru, může se budoucnost naplnit bez Paradoxu, jinak ovšem Paradox zasáhne). Cílový vzor může mít i více vláken budoucnosti ve stejném časovém úseku - naplní se ta, která je nejsilnější či nejsnazší k naplnění. Budoucnosti se dá vyhnout jen velkým úsilím a nebo změnou cesty na časové "křižovatkách" pomocí následovnického Času. Vládnutí mění již stvořenou budoucnost, ničení vzor od budoucnosti osvobozuje. Zření v zadaném časovém úseku odhalí všechna existující vlákna budoucnosti a jejich obsah. Nejsou-li vlákna přítomna, zření odhalí nejpravděpodobnější budoucnost a tím i stvoří slabé vlákno budoucnosti (prorokování tvoří budoucnost).
Skákání: na této úrovni zdatnosti lze propojovat mezi sebou různá časová vlákna - lze cestovat do budoucnosti, minulosti i do alternativní reality. Tvoření vytváří spoje a portály, vládnutí mění cílové body, zření ukazuje tyto anomálie i jejich destinace a ničení portály zavírá. Změna v minulosti nemění nic v současnosti - mág ale může cestovat z minulosti do alternativní reality, kde se změny projevily. Lze posílat kouzla do minulosti i do budoucnosti (mág si může do současnosti poslat kouzlo z budoucnosti - v budoucnu ale musí kouzlo poslat do onoho okamžiku; dokud tak neučiní, roste u něj vliv paradoxu).

Duše

Arkána Duše se vyskytuje všude tam, kde se nachází život. Životem se nemyslí vyšší vědomí, mysl a ani vůle. Život je schopnost hmotného (a částečně nehmotného) světa rozvíjet se nějakým směrem. Vzor probuzeného člověka se skládá ze Základu (jeho Avatar - vyšší duch), Mysli (zde se nachází nižší duch, tj. vědomí a vůle a také vědomá duše člověka - myšlenky, city a pocity), z Duše (podvědomá část duše - napojení na konsenzus, morální systémy a vazby se sférmai a s realitou, a pak životná část těla - to, co oživuje hmotu a nutí jí růst a udržovat se při životě) a nakonec Hmota (samotná matérie těla). Duše umí vdechnout životnost Hmotě a donutit jí tak k základnímu rozvoji, dovede ale také vědomou bytost uvázat ke sférickým konceptům, k ideím, dovede pracovat s nevědomou či podvědomou silou ve sférách nastřádanou. Duše pracuje hodně s konsenzem a nízkou magií.

Aury: vše, co nějakým způsobem obsahuje vlákna Duše (tj. nižší a vyšší duše, duševní vazby, konsenzus aj. - viz níže), obsahuje v přirozeném stavu také vlákna aury. Aura je vyzařování jiných duševních vláken, je to indikátor životnosti vzoru. Z aury nelze poznat, co přesně auru vyzařuje (zda jde o nízkou magii či vyšší duši), lze ale zřením rozpoznat jisté kvality, jež má vyzařující vzor. Tkaní, ničení a vládnutí slouží jen k úpravám těchto vyzařovaných informací či k úplnému maskování.
Nízká magie: každá konsenzuální zóna umožňuje těm, kdo se v ní nacházají a přijímají jeji podstatu, provádět jisté úkony v dané zóně brané jako přirozené. Tato možnost se skýtá i pro ty, kteří zónu akceptovat nemusejí, ale nachází se v ní. To je vše stále přirozený stav a skutečnost. Nelze však již v konsenzuální zóně provozovat jiné věci, jež se zóně protiví, byť by člověk jejich funkčnost akceptoval. Výjimkou jsou zasvěcení snící lidé - tací, jež jsou poutem napojeni na sféru souhlasící s konsenzem, jež zasvěcení vyznávají. Mají tak možnost čerpat moc přímo ze sféry a jejího konsenzu, ač se nacházejí v jiné, nesouhlasící konsenzuální realitě. Tomuto působení se říká Nízká magie a není ovlivněno paradoxem. Je však zcela závislé na velikosti a moci sféry, ze které snící čerpá sílu. Zření Nízké magie umožňuje vidět takové působení a poznat jeho podstatu, ničení jej dokáže potlačit či zcela zastavit (a stává se tak velmi účinnou obranou proti nízkým kouzelníkům). Vládnutí dovede přetvořit vliv nízké magie na takový, jež vyhovuje probuzenému, tvoření pak dovede skrýt probuzené působení do nízké magie (samotné tvoření lze ještě přerušit Základovou magií, efekty nízké magie lze ale zastavit zase už jen nízkou magií či patřičným kontrovacím efektem). Paradox na tomto stupni je určen (jako vždy) technikou a lokálním konsenzem (hlavně pro tvoření a vládu). V komunitě šamanů není nepředstavitelné, že cizí čaroděj dovede snado přetvářet a tvořit nové magické efekty, mezi technokratickými agenty lze bez postihu přepisovat firmware jejich zařízení (bez postihu paradoxu - reakce TU postihy přímo implikuje).
Nižší duše/Životnost: vlákna nižší duše (neplést s podvědomou duší) jsou vždy vpletena do živoucích organizmů a zajišťují jim žití a rozvoj. V přirozeném stavu musí být vlákna nižší duše zapletena do vláken nižšího či vyššího života (arkána Hmoty), jinak mají tendenci se odpoutat. Sférické bytosti, jež přicházejí do hmotného světa, mohou mít tělo utvořeno jen z nižší duše - jsou prakticky nehmotné, ale mohou stále působit v hmotném světě. Zření umožňuje hledat a rozpoznávat život i jeho stav, ničení dovede usmrtit tělo, tvorba tělo naopak léči či vytváří novou nehmotnou bytnost. Vládnutí může upravovat některé vlastnosti života (pudovost, instinkty, rychlost léčby a jiné), doede ale také přímo předělávat život v něco jiného.
Duševní vazby: vlákna duševních vazeb propojují vzory vědomých bytostí (Duše, Mysli či Základu) s jinými, napojují je na sféry i mezi sebou. Napojení na sféry zasvěcuje člověka do nízké magie odpovídající sféry, propojení dvou bytostí mezi nimi vytváří dlouhodobý cit či pakt. Zření odhaluje tato pouta a umí číst podstatu vztahu, jež pouta reprezentují. Ničení může vzor vysvobodit z paktu a nebo jej také připravit o jeho moc, jež čerpá ze sféry. Vláda pozměňuje podmínky paktu či přesouvá pakt na někoho jinéo. Tvoření pak může zasvětit vzor do nízké magie a nebo umožňuje vyslovit magickou přísahu mezi dvěma vzory.
Vyšší duše/Nevědomá duše: vyšší duše odpovídá nevědomé duši (duše člověka se skládá z nevědomé duše - tj. Duše 5 a z vědomé duše - tj. Mysl 3). V přirozeném stavu je vyšší duše vpletena do vzoru vyššího života (hmota 5). Vyšší duše funguje jako podvědomí, umožňuje bytosti vnímat a cítit, dává jí morální kód. Jak Nižší Duše oživuje hmotu, tak vyšší Duše oživuje ducha a umožňuje mu růst. Vyšší duše také svým nastavením vytváří lokální konsenzus a posiluje sférické říše, jež odpovídají jejímu nastavení. Tvoření umožňuje stovřit duši pro vyšší tvory, umožňuje také vytvořit lokální konsenzus a jeho pravidla. Vláda umožní duši přetvářet, měnit její morální zásady i spojení s konsenzem, umožňuje přímo měnit lokální konsenzus. Ničení pak vraždí duši a čistí oblast od vlivu konsenzuálního nevědomí. Zření nakonec dovede porzkoumávat naladění duše i pravidla místní reality.

Hmota

Vlákna a vzory hmoty utvářejí reálný hmotný svět. Umožňují přetvářet i hmotu ve sférách - tedy tam, kde se něco hmotného ve sférách nachází (hmotnost ve sférách je většinou určena pravidly sfér - někde je třeba mít duši, někde vědomí, někde hmotnost neexistuje). Všechny praktiky u hmoty dělají prakticky to samé na každém stupni - zření poznává hmotu a určuje její složení, tvar a jiné vlastnosti. Ničení hmotu degraduje a ničí, vládnutí mění tvar, vlastnosti i celou podstatu hmoty. Tvoření hmotu pak opravuje a nebo zcela tvoří. Specifické jsou pak životní hmoty. Práce se živou hmotou někdy dovede bytost léčit z jejích zranění, někdy k tomu potřebuje podporu Duše 3.

Kapaliny: práce s kapalinami
Pevné látky: práce s pevnými látkami.
Nízký život: práce s rostlinami, rostlinným materiálem a s hmyzem. Nižší život dovede podržet nižší duši a vědomou duši (Duše 3 a Mysl 3)
Plyny: práce s plyny.
Vysoký život: práce s živočichy, s jejich tělem, práce s člověkem, práce s neexistujícími druhy života. Vyšší život dovede podržet přirozeně v sobě vlákna vyšší (nevědomé) duše.

Mysl

Vzory myšlení bývají vždy vpleteny tam, kde je vědomí bytosti, její myšlenky, vzpomínky a pocity. Mohou ale také ulpývat na předěmětech, ve kterých se skrývají emocionální otisky a nebo uložené informace (knihy i počítače). Umělá inteligence i autonomní jednání jsou další případy, kdy se ve vzoru nachází vlákna Mysli. Mysl se v bytosti nachází ve vědomé duši a v nižším duchu.

Emoce/Pocity: bytosti a předměty, jež mají vědomou duši, mohou zakoušet různé pocity a emoce. U postav se vždy jedná o Jizvy Odvaha/Strach, Soucit/Hněv a Radost/Smutek. Zření umožní odhalit stav těchto jizev, tvoření tyto jizvy posiluje a vytváří, ničení je naopak utlumuje (lze tvořením zničit opačnou Jizvu a pak jí ještě přetáhnout do druhého stavu, ničením emocí se lze dostat pouze do stavu vyléčených jizev). Vládnutí pak přetváří jizvy na jiné či na něco zcela nového.
City: vědomá duše umožňuje bytosti zažívat city k jiným. U postavy se jedná vždy o city (tj. Touhu, Respekt, Nenávist a Přátelství). Praktiky fungují prakticky totožně s praktikami u emocí.
Vnímání/myšlení - vědomá duše: bytosti, jež umí prožívat pocity a city a vnímají a přemýšlejí, potřebují k tomuto vědomou duši. Ta se skládá z následovnických vláken Mysli, potřebuje ale životnost (Duše 3), aby mohla kde sídlit. Na této úrovni lze pracovat s jizvami Jistota/Zmatení zcela stejně jako u Mysli 1 s jinými jizvami. Zření také dovoluje číst povrchové myšlení či využívat smysly druhého. Ničení dovede vyprázdnit myšlení vzoru či jej odstřihnout od jeho smyslů. Lze i ničit vědomou duši (ta se sama obnoví z nevědomé duše či nižšího ducha, pokud existují). Tvoření vytváří nové vjemy, podsouvá myšlenky či tvoří nižší duši jako takovou. Vládnutí pak umožňuje měnit vnímané stavy, aby nemusely přebíjet stavy reálné, dovede měnit směr myšlení a dovede přetvářet duši. Zření spojené s vládou či tvořením umožňuje telepatickou komunikaci.
Paměť: bytosti s nižší duší mají jen základí schopnosti paměti, paměť je u nich spíše věcí pudů a instintku. Má-li vzor i nižšího ducha, má s tím přímo i klasickou vědomou paměť. Zření dovede v této paměti patrat a číst tak i skryté myšlenky nebo potlačené vzpomínky. Vládnutí paměť přetváří, předělává vzpomínky. Ničení je přímo maže a tvoření vytváří vzpomínky zcela nové - tvoření vzpomínek na místě, kde jsou již staré, je obtížnější, nové vzpomínky musí být o dost intenzivnější, aby ty staré přehlušily. A je tu stále možnost, že cílový vzor či někdo jiný odhalí staré vzpomínky - lepší je vzpomínky předělat vládnutím a nebo nejdříve ničením zničit a až pak vytvořit nové. Na této úrovni lze také pracovat se Znalostmi.
Vůle/vědomí - nižší duch: vše, co má svou paměť, jistou autonomnost, vůli a vědomí, má i nižšího ducha. Bytosti, jež nemají vědomou duši a mají nižšího ducha, mohou stále používat myšlení a vnímání (to se nachází na hranici duše a ducha), tedy lze vytvořit počítač či golema, jež nemají duši, mají ale ducha a díky tomu mohou přemýšlet, pamatovat si a jednat sami za sebe. Nižší duch potřebuje nevědomou duši, aby v ní byl zapleten a přirozeně tak vydržel bez rozpadání (tj. mistrovská Duše). Práce s nižším duchem přímo ovlivňuje jizvy Vůle a Příčetnosti obdobně jako nižší úrovně Mysli. Tvoření umožňuje přímo vytvářet nižšího ducha, dovede ale také posilovat či přidávat vůli - dovede u cíle vytvořit jednotlivé motivace. Ničení ničí ducha a vymazává motivace. Zření čte cílovy motivace, poznává jeho vědomí i vůli. Vládnutí umožňuje přetvářet ducha, umožňuje jej odpoutat od těla a přesovat jej, umožňje přetvářet jeho motivace a umožňuje jej přímo ovládat (dominance).

Sféry

Vlákna Sfér se podobně jako vlákna Času nenacházejí nikde samostatně, jsou součástí vzorů - sférická vlákna u vzoru určují jeho pozici ve sférách a v prostoru, určují jeho rozměry a tvary. Sféry se skládají z běžného hmotného světa a jeho nehmotného odrazu. Tento nehmotný odraz je formován nejvíce nevědomou duší bytostí v hmotné straně. Hmotný svět je ohraničen Horizontem, nehmotný je takto ohraničen také. V nehmotném světě ale v rozměru sférické pozice se ještě nachází místa, jež v hmotném světě neexistují. Tento sférický prostor je také omezen Horizontem, ale je omezen z vrchu, ne z prostorové dálky. V tomto sférickém prostoru se nachází jednotlivé sférické říše, vytvořené podvědomým duševních bytostí, informacemi a sny. Za Horizontem se pak nachází jen prázdnosta. Horizonty jiných planet mají své vlastní sférick porostory, velmi specifické a zabarvené planetárními světy.

Práh: práh je hranice mezi sférami, která odděluje dvě říše, umožňuje jim ale vzájemně na sebe působit - z jedné lze sledovat druhou, lze se ovlivňovat, nelze ale přímo prostoupit z jedné sféry do druhé. Tvoření umožňuje práh posilovat případně i tvořit (a dělat tak například pasti či ochranné pláště). vládnutí předělává tvar prahu, přesouvá jeho pozici, může jej i spojit s jinými říšemi. Umožňuje i prahem prostoupit. Ničení práh ruší (a vrací stav sfér do půdovní pozice - kde nebyly spojené, zničení prahu sféry oddělí, kde byly spojené, odebírá práh jako překážku). Zření pak hledí na původ prahu a zkoumá sféru za prahem.
Prostor: vlákna prostoru určují tvar a velikost hmotných vzorů. Ukazují zároveň pozici mezi jednotlivými vzory, jejich vzdálenost. Zřením lze odhalovat viditelné i skryté rozměry vzorů, lze odhalovat jejich vzájemnou pozici a vzdálenost. Ničení může zmenšovat rozměr předmětu, dovede i rozměr zcela odebrat (bezrozměrný vzor stále existuje, chová se ale jako hmotný bod, často bez možosti ovlivnit svět okolo sebe). Tvoření naopak předmět zvětšuje, vláda mění tvary a může vzory ohýbat dle libosti. Teoreticky lze zkracovat vzdálenosti mezi předměty, nelze ale ještě vytvářet brány a portály.
Závoj: závoj je běžnější hranice mezi sférami, odděluje například i hmotný svět od nízké Umbry (tj. nehmotného odrazu hmotného světa). Se závojem se pracuje zcela totožně jako s prahem. Závojem jako takovým ale nelze prostoupit, je nejdříve třeba jej oslabit a místo něj stvořit práh (lze jak vládnutím tak kombinací tvoření a ničení).
Portál: na této úrovni lze spojovat jednotlivá místa a vytvářet tak portály. Okamžité propojení umožňuje teleportaci, dlouhodobější pak tvoří brány. Lze takto procházet skrze prahy i závoje (trvalé portály mívají často jako bezpečností opatření v sobě prahovou hranici). Tvoření spojuje dvě místa a dělá z nich jedno, ničení takto zase portály ruší a zavírá. Vládnutí umožňuje měnit začátek a konec portálu, umožňuje i přímo měnit prostorovou pozici a hned se teleportovat. Zření pak hledá portály a hledí skrze ně na druhou stranu a nebo přímo hledí kamokoli, kde by šlo vytvořit portál.
Horizont: horizont je poslední bariéra, jež odděluje hmotnou planetu od prázdnoty a jež ohraničuje oblast vyšších sfér dané planety. Jakákoliv cesta mimo planetu, jež nevyužívá portály, musí projít skrze horizont (jak prostorová tak sférická). Opuštění horizontu je proto patřičně náročné (i fyzické cesty vyžadují technologické nástroje v podobě vesmírných plavidel). Horizont v sobě často ukrývá drobné sféry, jež jsou vyživovány planetárními uzly. Prostup skrze horizont ze sfér umožňuje tyto malé říše navštívit, prostup horizontu z hmotého světa toto přímo neumožňuje. Práce s horizontem je totožná jako práce s prahem či závojem. Umožňuje ale ještě tvořit portály, jež vedou skrze horizont a umožňuje vytvářet malý umělý horizont, jež umožňuje dlouhodobé přežití pro každého, kdo cestuje Prázdnotou.

Síly

Vlákna sil neexistují přirozeně samy o sobě, jsou ale navázána na hmotné vzory. Jejich uvolnění ale není nijak neobvyklé, sama se ráda vplétají do okolních vzorů. Síly zajišťují hmotnou interakci mezi vzory, zajišťují komunikaci, změnu, tvoření i destrukci. Obdobně jako Hmota, i Síly jsou velmi přímé ve svém užívání. Zření rozpoznává síly jako takové a jejich kvalitu i intenzitu, tvoření vytváří nové působení a posiluje to současné, ničení naopak interakci omezuje až zcela ruší. Vládnutí pak přetkává jednu sílu na jinou, mění její zaměření či směr a nebo vytváří ze síly něco zcela jiného.

Světlo/zvuk: práce se světlem a zvukem - mnoho vyšších sil se zvukem a světlem také projevuje, lze tedy zřením těchto nízkých sil stopovat i síly vyšší.
Teplo/magnetismus: práce s teplem dovede věci ohřívat i ochlazovat, změny teploty nebývají ale moc dramatické, pokud efekt nemá velkou moc. Magnetické síly vytváří vazby a silová pole, jež mohou ovlivnit magnetické předměty.
Pohyb/elektřina: ovládání rychlosti a směru pohybu předmětu, telekineze a levitace, ovlivňování elektrického proudu, práce s blesky a jiné magické efekty.
Oheň/plasma: práce s ohněm, jeho tvoření i ničení, vrhání a podobné magické kousky. Patří sem i práce se silnými plasmatickými výboji a vysokoenergetickým silovým působením.
Radiace/gravitace: gravitace určuje vazbu všeho hmotného a směr, kterým se věci samy o sobě pohybují. Radiace je neviditelný oheň, ionizující záření, jež proniká vším a vše ovlivňuje.

Základ

Základ se zabývá prací s probuzenou magií a jejími vlivy. Přirozeně se vlákna základu vyskytují v uzlech a v avatarech lidí. Je-li probuzené působení bráno jako přirozené, nacházejí se přirozěna vlákna Základu i v Probuzené magii, Paradoxu a jiných magických rezonancích a efektech.

Rezonance: stejně jako vše živé a duševní má svou auru, má vše, co vychází ze Základu (Vyšší duch, tj. avatar, kvintesence a Probuzená magie) svou rezonanci. Rezonance je pouze jakési základové záření, nemá jinou roli, než informační. Práce s rezonancí je obdobná, jako je pro duši práce s aurou.
Probuzená magie: probuzená magie vychází z působení avatara na arkánní vlákna a jejich přetváření. Samotné působení se šíří Základovými vlákny probuzené magie - tato vlákna lze na tomto stupni Základu ovlivňovat. Zření čte podstatu působení a může sledovat, kde se vyskytuje Probuzená magie. Ničení ruší magické efekty a chrání před Probuzeným působením. Vládnutí předělává již existující efekty, umožňuje z nich čerpat sílu na jiné efekty, umožńuje je v běhu upravovat či přesouvat na jiný cíl. Tvoření jen vytvoří "prázdné" kouzlo, jež se tváří jako Probuzená magie a reaguje se vším, co vnímá Probuzené působení (může být zkouškou na magické ochrany či může takové ochrany například přetížit či oslabit).
Kvintessence/Spící duch: kvintessence je silou vyšších říší (ne planetárních sfér), jež v hmotném světě (a většinou jen v hmotném světě) vyvěrá na místěch uzlů - zde často kondenzuje do tzv. "tassu", krystalické kvintessence. Probuzení mohou kvintessenci používat pro podporování svého Probuzeného působení, mohou se díky ní očišťovat od Paradoxu. Tvoření umožní přímo vytvářet kvintessenci či tass (Probuzený je ale stále omezen trváním takového efektu). Vláda dovede kvintessenci přesouvat či měnit její podstatu (a tím i rezonanci), dovede kvintessenci i krást. Ničení přímo ničí kvintessenci, zření jí pak hledá a rozpoznává její podstatu. Na této úrovni lze také bytosti s nižším duchem stvořit ducha vyššího (tj. spícího avatara). Tvoření ducha vytvoří, vláda mění jen drobnosti (spící avatar nemá moc vlastností), zření vnímá, zda bytost avatara má a zda má potenciál se probudit. Ničení může zničit spícího avatara a vyvázat tak člověka z reinkarnačního cyklu.
Uzly/paradox: uzly již byly vysvětleny u kvintessence. Paradox je reakce konsenzuální reality na Probuzené působení, které jde proti této realitě - jedná se o zamotaná vlákna Probuzeného působení, jež se drží v avataru mága. Tato zamotaná vlákna mohou sama vyvolat nějaký efekt, aby uvolnila napětí v nich uložené. Tvoření umožňuje přímo tvořit Uzly a hned z nich i čerpat sílu. Umožňuje ale také vytvářet vlákna Paradoxu a zaplétat je do vláken avatara (taktika proti nepřátelským probuzeným). Vláda mění podstatu Uzlů, přesouvá je a mění, umožňuje také přesouvat Paradox či vybudit jeho propuknutí. Ničení zavírá uzly a očišťuje Probuzeného od Paradoxu. Zření vyhledává uzly a čáry, jež k nim vedou, umožňuje také vnímat paradox u druhých či důsledky paradoxního působení.
Avatar/magické říše: přirozeně má každá bytost vyššího ducha - avatara. U některých je tento avatar probuzený a umožňuje tak používat Probuzenou magii. Tvoření dovoluje mágovi vytvořit či posílit avatara u jakékoliv bytosti. Vláda dovede avatara probudit či jej přesouvat mezi duchy (a krást), dovede měnit jeho rezonanci. Ničení oslabuje avatara, či jej přímo ničí - působí Gilgul. Zření pak čte v avatarovi jeho sílu, minulost i rezonanci. Umožňuje také číst mystické rezonance. Na této úrovni může Probuzený také hledat magické říše (v magické rovině nad sférami) zřením a číst jejich zákony. Může tyto říše tvořit, měnit jejich zákony či je ničit.

Praktiky

Arkány určují, co vše je Probuzený schopen ovlivnit. Praktiky určují, jakým způsobem může Probuzený ovlivňovat svět a také do jaké míry. Jsou čtyři druhy praktik, každý druh má tři stupně účinnosti či síly. Druh praktiky se vybírá dle toho, co chce Probuzený dosáhnout, stupeň je určen Technikou, kterou Probuzený užívá (při užívání na divoko záleží na otevřenosti paradigmatu - otevřené paradigma užívá druhé stupně , vyrovnané užívá první stupně, uzavřené nemůže fungovat bez Techniky). Praktiky přímo ovlivňují pouze ty vzory, které lze ovlivnit pomocí vybraných Arkán. Nepřímo lze ale ovlivnit i vzory ostatní.

Tvoření

Praktika, jež přímo vytváří požadovaný fenomén. Různé stupně udávají sílu tvoření.

Obnova: posiluje vlákna vzoru, posiluje drobně fenomén, léčí (/). Kde nelze aplikovat léčbu zranění, tato praktika jen navrací drobné poškození či změny, jež byly ve vzoru provedeny, nezmůže se na úplnou opravu.
Splétání: tvoří vlákna ve vzoru, rozmnožuje fenomén, vytváří jeho nové části, léčí (X), za 1 Kvintessenci i (Ж). Může patřičně rozmnožit vzor, při spojení s Tkaním dovede přeměnit jednu věc v jinou a ještě jí takto umocnit.
Tvoření: tvoří celý vzor, tvoří věci zcela nové, může léčit trvalá zranění.

Ničení

Opak tvoření, ničí přímo fenomén, síla stupně ničení určena technikou. Ničení může sloužit i obranným účelům a ne každé ničení může ubližovat (Ničení spojené s adeptskými Silami - s ohněm - nemůže pomocí ohně něco ničit, k tomu slouží Tkaní či Tvoření).

Párání: přetrhává vlákno, drobně poškozuje fenomén, působí (/). Kde nelze aplikovat zranění, je vzor lehce či povrchově poškozen, nijak ale neutrpí na své funkčnosti.
Rozplétání: vytrhává vlákno ze vzoru, výrazně poškozuje fenomén, působí (X), za 1 Kvintessenci i (Ж).
Ničení (Defabricatio, Unmaking): zničí celý vzor.

Vládnutí

Přeměna a přetkávání fenoménu - lze přetkávat i mezi arkánami, pokud probuzený ovládá všechny potřebné, lze spojovat s Rozplétáním a Splétáním pro umocňování či umenšování výsledného jevu.

Vládnutí: mění tvar vlákna, umožňuje drobnou změnu jedné vlastnosti fenoménu.
Tkaní: mění celé vlákno za zcela jiné, předělává podstatnou část fenoménu na zcela jinou.
Vzorování: mění celý vzor na úplně jiný.

Zření

Zjišťování informací o fenoménu a z fenoménu. K ochraně před Zřením je třeba užít Ničení/Rozplétání (zničí patřičné informace či přímo věci, po kterých se pátrá), či Vládnutí/Tkaní na přeměnu takových informací. V některých případech se porovnává moc Zřecího kouzla, někdy není, co by šlo spozorovat.

Zření: vidí vlákna arkány (dle schopností mága).
Čtení: čte informace z vláken arkány, jež jsou i běžně pozorovatelné či zjistitelné.
Poznání: pozná vzor a vše skryté v něm.